Zkouškové je vážně

13. prosince 2009 v 22:59 | Já - Krista |  Moje
na hlavu.

A nejen na hlavu, ale i duši dá docela zabrat. Človek relativně v pohodě a kterého nic nerozhází má v hlavě tolik věcí. Mezi řádky skrypt mu běhají myšlenky na blízkého, ceny jeho výrobků, vyřknuté sliby a zase zpátky písmenka skrypt. I právě teď mezi mými skrypty pluje tento blog a mé prsty po klávesnici.....ono to ale asi nijak moc nejde. Prostě to tak je. A buď to výjde a nebo to nevýjde. Svět se nezboří....

Né, musím já do toho Finska odjet. Musím všechno ještě zařídit, zabalit se, rozloučit se, smířit se, neplakat a být připravena na životní změnu. Přijmout štěstí a šanci....a jít.

Přijímám Tě takového jaký jsi. Ano, takového. A jiného Tě nechci, opravdu ne. Tak Tě znám, tak jsem se k Tobě přizpůsobila a přilnula. Takový já chci vést život. Jsou chvíle mlčení, ale i přesto já vím, že spolu mluvíme dál. Duší.

Jsem rozhodnuta a měnit nebudu. Já ne! I kdyby to mělo stát cokoliv a jakoukoliv oběť.

Za tu spoustu dní jsem se v mnohém změnila, již nechodím na schůzky pozdě, úkoly plním tak s denním předstihem a ne na koleně ve vlaku. Mám víc trpělivosti a miluji ticho...nespěchám a přitom nechodím pozdě. Snad občas si doběhnu na vlak či bus...ale častěji už tam sedím či stojím, pozoruji okolí, poslouchám ševelení ptáků, cítím chladivý vánek....ano, tak tak to je. A co bude až budu úplně sama na sobě závislá ve Finsku?

Juch....tolik toho mi v hlavě lítá a to ani sem vše nedojde....

Pokračujem v Pozitivismu, Psychologii a v další změti těchto metodologií, kterým rozumím tak snad z části a hlavně, když mám oporu svých papírů. :-)

Uvidíme, řekl slepý....:-) (tohle není výsměch, sama jsem slyšela svého nevidomého kamaráda, jak mi to povídá, s velmi vážným úsměvem a cynismem. - jde to vůbec dohromady? Ach, ta má slovní zásoba) :-)

Odpusťte.

Krásný večer!

***

MTR!

K.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama